Akce Hořec

Jedny z nejcennějších přírodních lokalit v okolí Blatné, v nichž nachází útočiště rostliny a živočichové vytlačení z intenzivně zemědělsky využívané krajiny, jsou podmáčené a vůbec vlhké louky, jež unikly melioracím, rozorání či hnojení a byly pravidelně koseny či paseny. Ty nejhodnotnější části z nich již mají statut státem chráněných území (např. Smyslovské louky, Kocelovické pastviny, Kovašínské louky atd.) a podléhají náležitému managementu (tj. hlavně kosení a prořezávání náletových dřevin). Ostatní buď mají štěstí a jsou pravidelně vhodně obhospodařovány vlastníky nebo mají smůlu a postupně zarůstají dominantními druhy trav a náletem dřevin. V takovémto případě pochopitelně vzácné druhy pomalu ale jistě mizí.

 


Maculinea alcon na poštovní známce.

Louka „U Nedvědky“

Jedna z těchto zarůstajících, ale stále bohatých luk se nachází na dohled od Jindřichovic (5 km jižně od Blatné). Můžeme tu nalézt chráněné druhy rostlin jako prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) nebo hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe). Na tomto hořci zde žije taktéž chráněný modrásek hořcový (Maculinea alcon), pro nějž je tento druh hořce jediná rostlina, na které může žít (odborně se říká, že je monofágní). Kromě toho se zde občas vyskytují i pracovníci Biologické fakulty Jihočeské univerzity z Českých Budějovic bádající na již zmíněných hořcích a modráscích.

Vlastnická práva k tomuto prvku územního systému ekologické stability má ve svém držení firma Battaglia, s.r.o., s níž naše ZO ČSOP navázala v roce 2001 spolupráci. S panem Václavem Moravcem, tehdy odborným lesním hospodářem Battaglia, s.r.o. jsme v září 2001 ujednali, že se naše ZO ČSOP (společně s kolektivy Mladých ochránců přírody, jejichž je zřizovatelem) bude o vzácnou louku starat. Vzhledem k životnímu cyklu hořce jsme ji v roce 2001 posekali křovinořezem až v listopadu. Péče o takovéto území samozřejmě není otázkou jednorázového zásahu, a tak od té doby věnujeme sekání louky vždy jeden den v listopadu. Již po pár letech můžeme s radostí prohlásit: hořců pomalu ale jistě přibývá.


O hořci hořepníku, jeho modrásku a mravencích

Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) Jak jste určitě poznali ze zbytku našeho webu, naše základní organizace Českého svazu ochránců přírody (20/08 ZO ČSOP Hořec) pracuje především s dětmi a mládeží. Kromě této pro nás hlavní činnosti jsme se od roku 2001 začali také aktivněji věnovat praktické ochraně přírody. Kosíme, po domluvě s majitelem, botanicky i entomologicky cennou, avšak zarůstající louku poblíž Jindřichovic. Mladí ochránci přírody z našich oddílů jsou do této činnosti samozřejmě také zapojeni.

Přírodovědná hodnota této louky spočívá ve výskytu jak vzácných a ohrožených rostlin hořce hořepníku (odtud název naší ZO) a prstnatce májového, tak ještě vzácnějšího a ohroženějšího motýla modráska hořcového. Všechny tyto druhy jsou charakteristické pro vlhké, nehnojené, kosené či pasené louky, jež byly v minulosti hojně zničeny melioracemi nebo neobhospodařovány zarůstají několika málo druhy trav a náletovými dřevinami. Vzácné druhy z nich v obou případech mizí. Vztahy mezi jednotlivými organismy v přírodě bývají velice složité. Názornou ukázkou toho, jak existence jednoho vzácného druhu na této louce závisí na jiném vzácném druhu, je vztah mezi hořcem hořepníkem a modráskem hořcovým. Samičky modráska od července do srpna kladou bílá vajíčka zvnějšku na květy hořců. Vylíhlé housenky se dostanou do semeníku a ten následně vyžírají. Za dva až čtyři týdny si housenky prokoušou otvor v dolní části semeníku a vypadnou z květu pod rostlinu. Zde čekají, až je seberou mravenci (zde nutno podotknout, že toto provede pouze jeden konkrétní druh mravence), kterého obelstí tím, že "voní" jako on. Mravenci larvu odnesou do mraveniště, kde se o ni starají dokonce ještě lépe než o vlastní larvy. Na jaře následujícího roku se larvy zakuklí a v červenci čerstvě vylíhlí modrásci opouštějí mraveniště. Tito dospělí motýli však už mravencům "nevoní" a tak se snaží uniknout z jejich dosahu, pomáhají jim při tom volné chlupům podobné šupiny, které zůstávají v kusadlech mravenců a tím zabraňují uchopení motýla. Tento cyklus se každoročně opakuje, avšak… Hořec hořepník vyžaduje ke své obnově nezapojenou a narušovanou vegetaci, kteréžto lze dosáhnout kosením či ještě lépe pasením, jinak populace hořce na dané lokalitě stárne až časem vyhyne a s ním i jeho modrásek …

Můžete se nás ptát, proč věnujeme svůj volný čas starání se o louku, na níž probíhá popsaný koloběh. Důvod je prostý, člověk je součástí přírody stejně jako hořec, prstnatec či modrásek. Vymizí-li tyto druhy z přírody v našem okolí, její rozmanitost bude menší a s tím bude klesat její stabilita, což může mít dopad i na život nás lidí.

Jaroslav Šoun