Stejně jako v minulých letech se i letos v termínu od 27.7 do 9.8.2003 konal letní tábor Mladých ochránců přírody z Blatné. Tentokrát se náš tábor konal v Olešné v okrese Beroun a zúčastnilo se ho 29 mopíků a 5 vedoucích.
Tento tábor se konal v pro nás netradičním tábořišti, které by se hodilo spíše na sportovní soustředění než pro tábor oddílu našeho typu, ale ani to nezabránilo tomu, abychom se věnovali jak přírodě, tak poznávání pomezí středních Brd a Křivoklátska. Navštívili jsme hrady Točník a Žebrák, zříceninu hradu Valdek, hráli jsme několik lesních her a protože bylo po větší část tábora neuvěřitelné horko, tak jsme spoustu času strávili u rybníka. Celý táborový program byl inspirován životem prostých lidí na Zbirožsku v době Krále železnic – barona Henryho Bethela Stroussberga.
Šest ráno: Tak přesně v tenhle šílenej čas jsme dneska vstávali, proto není divu, že na snídani, ke který byly chleby s máslem a medem, přišli všichni celí rozespalí. Po snídani jsme si připravili batohy, nafasovali svačinu a vyrazili na autobus. Autobusem jsme dojeli do Hořovic a odtud pěšky na hrady Žebrák a Točník. Cesta byla horší než lepší, protože jsme šli po docela frekventovanej silnici. Ve městě Žebrák jsme se zastavili, abychom si mohli něco koupit. Tak jsme pokračovali dál na hrad Žebrák. Na Žebráku jsme se vyškrábali na jeho věž, ze které byl výhled na okolní krajinu a cíl naší cesty hrad Točník. Ten stál na docela vysokym kopci, ale nakonec jsme tam všichni vylezli. Když jsme si trochu odpočinuli, vyrazili jsme na prohlídku. Funkce průvodce se ujala Bára M., která nám přečetla, kde co dřív bylo a taky něco z historie hradu. Po prohlídce jsme se vraceli do Žebráku na autobus. Autobusem jsme dojeli do Hořovic, kde jsme 30 minut čekali na další bus do Olešné, jenže ten nám ujel, a tak jsme šli zkusit vlak. Žádnej nejel a tak jsme odjeli autobusem do Zaječova a odtamtud šli pěšky do tábora. Tam už nás čekala večeře: čínské masové placky s bramborem. Večer jsme se sešli v jídelně, hrálo se na kytaru a zpívalo. Pak byla beseda jen pro starší a po ní se šlo spát.
podpis v kronice bohužel chybí